Matouš František hrabě Chorinský baron z Ledské
1. znak
pomocný biskup královéhradecký
2. erb biskup brněnský
1. znak tvoří rodový zlatý štít s býčími (buvolí) rohy (černým a stříbrným) a 3 račími klepety opačných barev. Za štítem zlatý kříž, provázený zprava biskupskou mitrou a zleva ven otočenou zlatou berlou. Vše převýšeno zeleným biskupským kloboukem. Pomocný biskup používá rodový nebo osobní erb, neužívá erb diecéze.
2. znak tvoří čtvrcený štít se středním štítkem ve kterém je rodový erb. Na zlatém polceném poli buvolí rohy s postrkovanými 3 račími klepety (pravý černý roh stříbrnými klepety a levý stříbrný roh černými klepety). V 1. a 4. poli císařský orel s červeným štítkem na hrudi, v něm stříbrné břevno s literami M T (Marie Terezie). V 2. a 3. poli pět stříbrných (3+2) kuželů odvozených ze znaku olomoucké diecéze (v té době ještě nebyl erb brněnské diecéze).
Matouš František hrabě Chorinský baron z Ledské
(Matyáš, Matěj František hrabě Chorynský svobodný pán z Ledské).
*4.10.1720 Pačlavice u Kroměříže, +30.10. 1786 Kuřim u Brna. První syn Františka Karla Antonína Josefa Chorinského (25.9.1689-16.31741) a Marie Kateřiny Františky Jany Kotulínské z Kotulína. Manželé měli další 3 syny a 3 dcery: František Jan (1725-1812) a Ignác Dominik Josef Antonín Leopold Jan Bartoloměj Eusebius Kajetán František Filip (*20.8.1729-1792), Jan Nepomuk (1733-1760), Marie Františka, Marie Josefa, Marie Antonie Anna (*14.3.1716, švagrová biskupa Heřmana Hanibala). Vladycký rod jejich otce pocházel z Choryně u Valašského Meziříčí. Otec František byl hejtmanem Hradišťského kraje a přísedícím Moravského zemského soudu. V roce 1710 byla rodina povýšena do panského stavu s titulem svobodných pánů (baron) z Ledské (dnes Velká Ledská u Rychnova nad Kněžnou).
12.12.1761 podepsala Marie Terezie dekret o povýšení rodiny do českého hraběcího stavu z Choryně.
Matouš František vystudoval teologii na univerzitě v Olomouci. Kněžské svěcení přijal 5.4.1742 v kostele svatých Andělů strážných ve Veselí nad Moravou, o rok později byl jmenován čestným kanovníkem brněnské kapituly a v roce 1746 se stal kanovníkem sídelním. Roku 1752 byl zvolen děkanem brněnské kapituly. Kanovníkem olomoucké kapituly byl jmenován v roce 1760.
Od roku 1765 trvale zastupoval v Hradci Králové vážně nemocného královéhradeckého biskupa Heřmana Hanibala hraběte z Blümegenu (švagr jeho sestry Marie Anny Antonie). Ten byl v roce 1767 raněn mrtvicí a Matouše Chorinského si vybral za pomocného biskupa. Konsekrován na biskupa 16.10.1769 jako titulární biskup samařský. V letech 1769–1775 pomocný biskup královéhradecký.
Z pověření královéhradeckého sídelního biskupa Heřmana Hanibala vysvětil 5.9.1773 opravený děkanský kostel sv. Jana Křtitele ve Dvoře Králové nad Labem.
Biskup Heřman Hanibal hrabě z Blümegenu (*1.6.1716 Vídeň, +17.10.1774 Brno) měl 7 sourozenců: Antonie Františka +1719, Marie Josefa *12.4.1709, +1760, Marie Anna Antonie *12.7.1712, +20.12.1767, abatyše klarisek ve Vídni, Jindřich Kajetán Pavel *29.6.1715, +30.7.1788, manželka Marie Antonie Anna Chorinská z Ledské (*1716, sestra biskupa Matouše Františka), Marie Anna *4.10.1718, +1774, Marie Jenovéfa *8.4.1720, +1789, dominikánka, Jan Kryštof Jindřich Cyril Felix *9.7.1722, +1803.
Od roku 1775 byl Matouš Chorinský insignovaným a infulovaným (právo nosit biskupskou berlu a mitru) proboštem brněnské kapituly a světícím (pomocným) biskupem olomouckým, zároveň byl jmenován rektorem C.K. university v Olomouci.
Královna Marie Terezie ho jmenovala 18.5.1777 prvním biskupem plánované diecéze brněnské (vznikla 5.12.1777). Potvrzen papežem Piem VI. 15.12.1777. Slavnostně intronizován (uveden na trůn) dne 22.2.1778. Novou diecézi v Brně rozdělil na 7 arciděkanátů (arcikněžství) a 27 děkanátů. Po nástupu císaře Josefa II. měl velmi rezervovaný přístup k císařským zásahům a zákazům, které omezovaly činnost biskupů.
Biskup Chorinský byl velice vzdělaný a zabýval se vědou. Věnoval se opravám brněnské katedrály a vizitacím po své diecézi. Zemřel při biskupské vizitaci farnosti v Kuřimi u Brna. Pohřben na novém městském hřbitově v Brně.
Nad štítem zlatá pětilistá (stará) hraběcí koruna. Za štítem zlatý kříž, provázený vpravo zlatou biskupskou mitrou, vlevo ven otočenou zlatou biskupskou berlou. Vše převýšeno zeleným biskupským kloboukem.
(znak biskupa Matouše na konzistoři v Brně).
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Listina k znovuposvěcení kostela vydaná 5. září léta Páně 1773 pomocným biskupem královéhradecké diecéze Matoušem Františkem hrabětem Chorinským z Ledské.
Anno MDCCLXXIII, die V. Mensis Septembris, quae fuit Dominica 14 post Pentecosten de litentia et consensu Reverendissimi ac Excellentissimi in Christo Patris et Domini Domini Hermani Dei et Apostolicae Sedis Gratia Episcopi Reginae–Gradecensis et a Blümegen Comitis.
Ego Mathias Franciscus Dei et Apostolicae Sedis Gratia Episcopus Samariensis, Auxiliaris a S(ancto) Sede deputatus ad exercenda Pontificalia in Civitate et Diocesi Reginae–Gradecensi, e S. R. I. Comitibus Chorinsky de Ledske, Almae Cathedralis Ecclesiae Olomucensis Canonicus, et Insignis Regiae Collegiatae Ecclesiae Brunae in Monte S(ancti) Petri Praelatus Infulatus et Decanus Capitularis; Consecravi Ecclesiam hanc Aulo – Regensem in honorem S(anctae) Ioannis Baptistae, et simul in hac Ecclesia quinque consecravi Altaria. I. um et quidem maiorem Aram in honorem S(anctae) Ioannis Baptistae et in eo inclusi Reliquias SS. martyrum Ioannis Nepomuceni, Perpetuae, Magni, Casti et Rogatae. II. um in honorem Stae(Sanctae) et Salvificae Crucis et in eo inclusi Reliquias SS. Martyrum Iucundini et Venerandae. III. tium in honorem S(anctae) Ioannis Nepomuceni et in eo inclusi Reliquias SS. martyrum Clari et Illuminati. IV. tum in honorem S(anctae) Francisci Xaverii et in eo inclusi Reliquias SS. martyrum Prosperi et Vincentii. V. tum in honorem S(anctae) Annae et in eo inclusae sunt Reliquiae SS. Martyrum Pacifici et Lucidae etc. Singulis Christi fidelibus hodie unum Annum et in die Anniversario Consecrationis huiumodi ipsam visitantibus quadraginta dies de vara Indulgantia in forma Ecclesiae consueta concesi.
In cuius rei fidem Litteras has propriae manus subscriptione munivi.
Datum Aulae Regiae, die, mense et anno ut supra.
Mathias Franciscus Episcopus Samariensis Auxiliaris Reginae–Gradecensis.
- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
překlad:
Dne 5. září roku 1773 v 14. neděli po Seslání Svatého Ducha s dovolením a souhlasem Jeho Excelence nejdůstojnějšího pána a otce v Kristu, z milosti Boží a Apoštolského Stolce biskupa královéhradeckého, pana Heřmana hraběte z Blümegenu.
Já Matouš František, z milosti Boží a Apoštolského Stolce, titulární biskup Samařský, ustanovený Svatým Stolcem jako pomocný biskup ve městě a diecési královéhradecké, hrabě Svaté říše římské (S.R.I.) Chorinský z Ledské, kanovník starobylého olomouckého katedrálního chrámu a insignovaný prelát s právem nosit mitru a kapitulní děkan královského kolegiátního chrámu v Brně na hoře sv. Petra. Posvětil jsem tento královédvorský chrám ke cti svatého Jana Křtitele a zároveň jsem posvětil v tomto chrámu pět oltářů. 1.a hlavní velký ochranný oltář ke cti svatého Jana Křtitele a v něm jsem uložil ostatky svatých mučedníků Jana Nepomuckého, Perpetuy, Magna, Haštala (Kasta) a Rogaty. 2. (oltář) ke cti Svatého a Spasitelného (záchranného) Kříže a v něm uloženy ostatky sv. mučedníků Jukundina a Venerandy. 3. (oltář) ke cti sv. Jana Nepomuckého a v něm uloženy ostatky svatých mučedníků Klara a Iluminata. 4. (oltář) ke cti sv. Františka Xaverského a v něm uloženy ostatky svatých mučedníků Prospera a Vincenta. 5. (oltář) ke cti sv. Anny a v něm jsou uloženy ostatky svatých mučedníků Pacifika a Lucidy a další. Každý věřící v Krista, který navštíví (tento chrám), získá dnešní den odpustky jednoho roku a každému v den výročí posvěcení chrámu odpustky 40 dnů jsem udělil způsobem obvyklým v Církvi.
Na důkaz toho a podle svého svědomí jsem tuto listinu podepsal vlastní rukou.
Dáno v paláci královny (ve Dvoře Králové), dne, měsíce a roku jako v úvodu.
Matouš František titulární samařský, pomocný biskup královéhradecký.