Dějiny chrámu Narození sv. Jana Křtitele
a Panny Marie Ochránkyně města
Kostel Narození sv. Jana Křtitele Sanktusová věžička
a Panny Marie Ochránkyně se symbolem Panny Marie
- hvězda (jitřenka) nad měsícem
Původní dvorec (Chvojno) a následná obec Curia (Dvůr) byly podle legendy postaveny v údolí u řeky Labe. Tam v 9. století kníže Bořivoj postavil dřevěný kostel Povýšení Sv. Kříže, který v roce 1752 dala přestavět česká královna Marie Terezie.
Údolí Labe bylo zaplavováno povodněmi a tak ve 13. století začali obyvatelé stavět město na vyvýšeném místě.
Dvorští kněží jsou zapsáni jako pomocní biskupové pražští už v roce 1011, 1158 a 1212. Tyto zápisy o dvorských kněžích vypovídají o důležitosti knížecího dvora (dvorce) na obchodní stezce v severovýchodních Čechách.
První kamenný kostel v Curia super Albea (Dvůr nad Labem) byl postaven v románském slohu v letech 1210-1230, jako jednolodní biskupská basilika a zasvěcen sv. Janu Křtiteli. Kostel a klášter postavili členové Templářského nebo Johanitského řádu, kteří měli za patrona (ochránce) sv. Jana Křtitele.
Klášter řádu měl být "vlevo při vykročení ze Šindelářské brány, naproti dnešnímu děkanství. Na tom domě byl ještě v 19. století kámen s vytesanou postavou rytíře řádu Templářů. V kostele sv. Jana Křtitele se nacházely malby Templářů, které byly zabíleny v roce 1832" (A.K.Viták, Dějiny Dvora 1867).
Řád Templářů byl zrušen v roce 1307.
Zasvěcení kostela (patrocinium) Narození sv. Jana Křtitele bylo v roce 1411 změněno na zasvěcení sv. Kateřině Alexandrijské.
V roce 1671 bylo přidáno patrocinium Panny Marie a kostel byl prohlášen za mariánské poutní místo. Původní patrocinium Narození sv. Jana Křtitele bylo kostelu vráceno po opravě 5. září 1773, kdy kostel znovu vysvětil pomocný biskup královéhradecký Matouš František hrabě Chorinský z Ledské a vydal k tomu příslušnou listinu. Toto datum se slaví jako den posvěcení (posvícení) kostela.
První písemnou zmínkou o městě je zápis o přítomnosti dvorského plebána (farář pro lid) Gottfrieda de Curia (Bohumíra ze Dvora) z 27. července 1270, který svědčil ve sporu o farní právo na Markovu ves (Villa Marci) u Červené Třemešné, mezi faráři Miletína a Hořic. Markova ves zanikla v 15.století při husitských válkách. Zápis byl uložen v archivu v Drážďanech (Německo), kde shořel při bombardování města 13.2.1945 za 2. světové války.
V roce 1316 bylo latinské pojmenování města Curia (Dvůr) změněno na německé Hof (Dvůr). Český název Dwuor (Dvůr) je zapsán v roce 1421.
Roku 1357 přišel do Dvora farář Jan zvaný Střízek (Hanek Strýček) z Trzebnitze. Byl farářem ve významném pražském kostele Panny Marie na Louži (Mariánské náměstí na Starém Městě pražském). Uvedení faráře Jana do Dvora pražským arcibiskupem Arnoštem z Pardubic se zúčastnil i císař a král Karel IV. Za tři roky, po smrti děkana Jana byl uveden do Dvora farář Mikuláš z Chomutova, opět za účasti arcibiskupa Arnošta a krále Karla IV. Za další tři roky arcibiskup Arnošt z Pardubic přivedl nového děkana Jakuba a jeho první mši ve Dvoře byl opět přítomen císař a král Karel IV.
V roce 1345 vyhořela při požáru města i románská basilika a musela být zbořena. Na jejím místě vyrostl nový gotický kostel. Ten v roce 1380 přestavěl na větší opolský kníže Vladislav, který byl s bratrem Bolkem II. (+1368) vlastníkem města od roku 1365. Oba vévodové byli strýcové Karlovy třetí manželky Anny Svídnické. Město mezi různými zástavami patřilo českému králi, kterému se v roce 1392 trvale vrátilo. 26.2.1399 získala město Žofie Bavorská, manželka Václava IV., který ji město daroval věnem. Protože Žofie ještě nebyla českou královnou, ale manželkou krále-paní královou, dostalo město nový název: Dvůr paní králové. Žofie dala zbořit starý kostel a začala se stavbou nového většího chrámu.
Roku 1400 byl dostavěn současný kostel staviteli pražské stavební hutě Václavem Parléřem, jeho bratrem Janem zvaným Staněk a jeho synem. Trojlodní síň zaklenuli křížovými klenbami, které stojí na čtyřech štíhlých válcových sloupech. Chrám vysvětil pražský arcibiskup Olbram III. (Volfram) ze Škvorce (*1350, +1.5.1402). Vysvěcení chrámu se zúčastnila i královna Žofie (korunována 15.3.1400). Podle odborníků je prostor kostela zajímavým typem tzv. české haly a nejpozoruhodnější stavbou z doby českého krále Václava IV.
V roce 1450 kostel vyhořel při požáru města, který při útoku založili Slezané. Kostel byl opraven a vyhořelý presbytář (kněžiště) byl dostavěn do roku 1486. V roce 1674 byl postaven nový hlavní oltář, který neopatrností kostelníka za pět let shořel. V roce 1682 byl postaven nový hlavní oltář, který se dochoval do současnosti.
Roku 1588 měšťanka Dorota Hložická dala postavit vlastním nákladem renesanční chrámovou předsíň. Dořina předsíň byla v roce 1897 zbořena a postavena v pseudogotickém slohu. V roce 1606 Jan Hartman z Hartenštejna dal u kostela postavit křestní kapli, která byla zbořena v roce 1897. Po Hartmanově kapli zůstal malý vchod na jižní stěně kostela.
Chrámový kůr zvýšil stavitel Josef Šíp (Schip) v roce 1776. Varhany postavil v letech 1774-1776 varhanář Josef Horák z Kutné Hory. Na zdi kůru je zavěšen obraz sv. Kateřiny ze 17. století, který byl původně na hlavním oltáři.
Kostel byl 3.7.1811 vykraden a zloděj odnesl mimo jiných vzácných věcí i mosaznou pozlacenou gotickou monstranci. Při další krádeži v kostele 26.7.1991 byl poškozen barokní obraz Nanebevzetí Panny Marie, vypáčen svatostánek na hlavním oltáři a (prázdné) svatostánky na postranních oltářích.
Na východním štítu kostela byla v roce 1826 napsána latinská slovní hříčka (dystichon=dvojverší):
CURIA SI CHRISTUM CURAS QUI TE QUOQUE
CURAT TUM CHRISTO CURAE CURIA QUOQUE ERIS 1826
(Dvůr v Kristově péči je také, péče tvá Kriste léčí Dvůr také nyní 1826)
(Dvore o Krista pečuješ ty také, péčí Kristovou opečováván bude Dvůr také nyní 1826).
V roce 1893 byla založena ,,Jednota pro přestavbu chrámu Páně" a kostel prošel pseudogotickou úpravou, kterou provedl architekt František Schmoranz a stavitel Eduard Thym. Při této novogotické úpravě byla zvýšena chrámová věž na současnou výšku 64 metrů.
V roce 1911 odkryl spisovatel Antonín Schulz zbytky románské apsidy (řecky: αψις-hapsis = oblouk lat. apsis/absis=výklenek), kněžiště.
Generální opravy interiéru kostela byly provedeny v letech 1933-1934, 1981 a 2007.
Oprava věže se uskutečnila roku 1933 a 1988. Při poslední opravě v roce 1988 byla z vrcholu věže sňata báň, ve které byl kovový tubus a v něm bylo uloženo 5 listin z roku 1893. Každá listina obsahuje rozsáhlý zápis o dané činnosti, jména představitelů a počet členů městských organizací a institucí.
Nadpisy listin:
1) Jednota pro přestavbu chrámu Páně, Jednoty v Králové Dvoře n.L. a Cechové (cechy)
2) Obec - Městský důchod, Spořitelna, C.k. odborná škola tkalcovská, Spolek hasičů, Pěvecká jednota Záboj, Spolek řezníků
3) Velkoprůmysl, Obchodní gremium, Trhy, Záložna
4) Obecné gymnasium ve Dvoře Králové n.L., Měšťanské školy - dívčí, chlapecká, pokračovací
5) Budoucím (listina o životě farnosti), zakončena jménem Maria.
Po opravě věže v roce 1988 byly do báně vloženy kopie starých listin, nově přiloženy dokumenty, noviny a peníze.
