Vnitřní výzdoba a posvátné předměty v kostele
Hlavní oltář
původně gotický. Na něm v letech 1618-1648 visel obraz sv. Kateřiny Alexandrijské. Obraz ukradli švédští vojáci v roce 1648. V roce 1674 byl postaven nový oltář, který neopatrností kostelníka shořel 5.5.1681. Za rok byl postaven nový oltář, který byl upraven v roce 1732, kdy byla do zasklené vitríny umístěna socha Panny Marie Královédvorské. Po stranách vitríny jsou dva andělé. Autorem těchto soch je Jiří František Pacák, spolupracovník sochaře Matyáše Bernarda Brauna.
Horní patro bylo přidáno v roce 1867. Na něm jsou umístěny sochy světců: sv. Barbora, sv. Václav, sv. Ludmila a sv. Vojtěch. Uprostřed je obraz patrona města a kostela sv. Jana Křtitele od Josefa Václava Hellicha. Postranní část oltáře se sochami apoštolů sv. Petra a Pavla byla postavena v roce 1900. V menze hlavního oltáře jsou uloženy ostatky sv. Jana Nepomuckého, kněze a mučedníka, hlavního patrona Čech.
Oltářní stůl v presbytáři byl instalován v roce 2007. Na něm je položena deska z původní románské basiliky ze 13. století. 16.9.2007 do oltářní desky uložil biskup královéhradecký Dominik Duka ostatky: sv. Petr apoštol; sv. Ludmila kněžna a mučednice; sv. Paulín z Noly, biskup.
Sv. Pavlín z Noly, biskup, svátek 22.6., sv. Paulín Nolánský, *353 Bordeaux ve Francii, +22.6.431 v Nole u Neapole, syn římské senátorské rodiny. V r. 381 se stal místodržitelem v italské Kampánii. Byl přítelem biskupů sv. Ambrože a sv. Martina, kteří ho pokřtili. Oženil se a s manželkou měli syna, který brzy zemřel. Manželé odešli do Barcelony, kde sv. Pavlín přijal 25.12.394 kněžské svěcení. Pak spolu odešli do Noly u Neapole (v tomto městě je pohřben císař Augustus, 31 př. Kr.–14 po Kr.), kde se usadili blízko hrobu sv. Felixe z Noly (+260), kterého životopis sv. Pavlín později napsal. Zde zemřela Pavlínova žena a on žil v kněžském společenství.
Celé své jmění použil na dobročinné účely. V r. 409 byl zvolen biskupem. Žil velice chudě a byl proslavený velkou obětavostí pro druhé. Pomáhal lidem radou a modlitbou. Po vpádu Vizigótů se věnoval 20 let odstraňování bídného stavu, který způsobili. Když zemřel, oplakávalo ho veliké množství lidí a byl pohřben v chrámu sv. Felixe v postranní kapli. Tato kaple mu byla později zasvěcena. Jeho ostatky se v 10. století dostaly do Říma a byly uloženy v kostele sv. Vojtěcha (od 11. století kostel sv. Bartoloměje), odkud je dal 258. papež sv. Pius X. v r. 1908 přenést zpět do Noly. Pro jeho příkladný život si ho velmi vážili církevní učitelé sv. Jeroným a sv. Augustin.
Sv. Pavlín se znázorňuje s mitrou a berlou, s roztrženými řetězy, konví, lopatou a košem (připomínka pomoci chudým). Stal se patronem Řezna (Regensburg) a mlynářů. V českém církevním (katolickém) kalendáři svátek do roku 1989, opět od roku 2006.
Presbytář:
severní stěna:
Znak papeže Pia XI., z roku 1933 (Rudolf Adámek).
Znak papeže Jana Pavla II., z roku 1981.
jižní stěna:
Znak papeže Benedikta XVI., z roku 2007.
jižní loď:
Kříž (lat. crucifix) s postavou ukřižovaného Ježíše Krista vyřezal Jiří František Pacák v 17. století. Původně byl zavěšen na barokním oltáři Svatého Kříže.
Křtitelnice byla odlita v roce 1706. Jsou na ní reliéfy Ježíše Krista a apoštolů.
Mariánský oltář byl zhotoven v roce 1899. Uprostřed je socha Panny Marie Lurdské. Po stranách jsou obrazy: sv. František z Assisi (sv. František Serafínský) a sv. Josef, Pěstoun Páně. Na vrcholu oltáře je v trojhranu obraz sv. Františka Xaverského. V dolní části oltáře je monogram Maria, královské žezlo a meč.
Oltář Svatého Kříže byl zhotoven v roce 1899. Uprostřed je ukřižovaný Ježíš Kristus. Vedle něho je Panna Maria a sv. Jan Evangelista. Po stranách jsou obrazy: Narození Páně v Betlémě, Příchod sv. Tří králů, Vzkříšení Páně, Nanebevstoupení Páně.
Pieta, renesanční socha Panny Marie na klíně s mrtvým Ježíšem. Přenesena v roce 1934 z kostela Povýšení Svatého Kříže.
severní loď:
Zpovědnice postavena v roce 1982. Prosklená kovová konstrukce s izolovaným stropem.
Oltář Pražského Jezulátka byl zhotoven v roce 1945 jako památník dětským obětem 2. světové války. Uprostřed je socha Pražského Jezulátka (autor Josef Pekárek). Po stranách jsou sochy: sv. František z Assisi (Serafínský) a sv. Antonín z Padovy z původního oltáře sv. Františka Xaverského.
Oltář sv. Jana Nepomuckého byl zhotoven v roce 1899. Uprostřed socha: sv. Jan Nepomucký. Po stranách obrazy: sv. Cyril a sv. Metoděj.
Oltář Božího milosrdenství
původně sv. Anny, matky Panny Marie zhotoven v roce 1899. Uprostřed je obraz Ježíše-Božího milosrdenství. Po stranách obrazy: sv. Antonín z Padovy a sv. Alois z Gonzagy. Na vrcholu oltáře je v trojhranu obraz sv. Václava, hlavního patrona České země. V dolní části oltáře je monogram Anna.
Socha sv. Anny byla z oltáře vybrána v roce 2002 a postavena na podstavec v jižní lodi kostela. Místo ní byl do středu oltáře vložen obraz Ježíše Božího milosrdenství, který požehnal v Krakově papež sv. Jan Pavel II.
Kazatelna z roku 1770. Horní část tvoří řečniště a baldachýn, ve kterém je holubice symbolizující Ducha Svatého. Na vrcholu jsou dva andělé s Desaterem, mezi nimi stojí Kristus Dobrý pastýř a nad ním je hebrejský nápis יהוה = JAHVE (Pán, nebo Hospodin). V dolní části je reliéf Utišení bouře na moři (Mt 8,24-26).
Nástěnné malby v kostele vytvořil akademický malíř Rudolf Adámek v roce 1933:
severní stěna presbytáře:
Zachránění města Dvora Králové, cyklus tří obrazů: 1. zobrazuje útok švédského hejtmana na sochu Panny Marie, 2. obraz: útěk Švédů a na 3. je děkovné procesí se sochou Panny Marie.
na Vítězném oblouku:
Nejsvětější Trojice, Bůh ve třech osobách: Otec, Syn a Duch Svatý.
východní stěna:
Melchisedechova oběť, zobrazuje kněze a krále (malka) Salemu (Jeruzaléma) Sádeka s patriarchou Abrahámem.
jižní stěna:
Poslední večeře Páně, na tomto obraze je zajímavý detail. Tvář apoštola sv. Petra má od roku 1981 tvář papeže sv. Jana Pavla II.
Smrt sv. Josefa, u jeho lůžka stojí Ježíš a Panna Maria.
severní stěna:
Obrácení sv. Pavla u Damašku, farizeus Saul (Šavel) má zjevení Ježíše Krista, po kterém se z něho stal křesťan.
Ustanovení sv. Petra papežem, zobrazuje událost u Cesareje Filipovy, kde apoštol Šimon dostal od Krista nové jméno Petr a pověření vést církev.
východní stěna:
Obětování Izáka jeho otcem Abrahámem na hoře Moria.
