Kostelní kůr
Kůr, kruchta (balkon), chór z latinského chorus = sbor. Vyvýšené místo většinou v západní (zadní) části kostela.
V katedrálním, kapitulním nebo klášterním kostele je chór v kněžišti pro sbor mnichů nebo kanovníků, kde měli své stally (lavice).
Kůr kostela sv. Jana Křtitele byl postaven v letech 1774-1776 v západní části kostela.
Prostor osvětlují tři okna: na prvním menším okně jsou květinové ornamenty, prostřední okno znázorňuje sv. Cecílii, patronku chrámové hudby, na okně v severní stěně je vyobrazena Panna Maria Královna s Ježíškem. Na zdi kůru je zavěšen obraz sv. Kateřiny Alexandrijské z roku 1674, který byl do roku 1773 zavěšen na hlavním oltáři.
Varhany postavil v letech 1775-1780 kutnohorský varhanář František Pavel Horák (*10.9.1727 Hořiněves, +28.7.1822 Kutná Hora). Pocházel z rodiny hořiněvského kantora (zpěvák, hovorově učitel, který řídil chrámobou hudbu), varhaníka a varhanáře Jana Horáka. První manželkou Františka Pavla byla Anna (+17.4.1792). Po její smrti se oženil s Josefou (+10.3.1817). Z obou manželství měl tři syny: Matěj Karel (*26.1.1758 Kutná Hora, +4.6.1811 Kutná Hora) a Ignác (*11.8.1764 Kutná Hora, +1818) byli varhanáři, nejmladší Jan.
Při opravě v roce 1933-1934 byly varhany ve Dvoře Králové nově postaveny firmou Rieger z Krnova a vloženy do barokních skříní z 18. století. Firma Rieger postavila i novou žaluziovou skříň na píšťaly. Další oprava varhan se uskutečnila v roce 1984.
Varhaník v 19. století:
1843 - 1867 Prokop Engspenger
varhaníci ve 20. století:
do roku 1934 František Messner
1934 - 1937 Miloslav Bartl, kaplan
1937 Karel Otruba
1938 - 1940 Jozef Weber (Slovák)
1940 - 2006 regenschori profesor Josef Žídek (+30.5.2006)
zástupci Jan Pilař (+26.4.1975), Karel Otruba ml.,
1960 - 2024 prof. Tomáš Mervart (+ 23.1.2025)
varhaníci ve 21. století:
2004 - 2006, František Mistr, prof. Tomáš Mervart,
2004 - Vojtěch Jonáš
od 2006 - 2016 MgA. Vít Havlíček, Ph.D.
zakladatel Královédvorského chrámového sboru, který v letech 2006-2018 doprovázel slavnostní bohoslužby,
2006 - 2014 Jana Havlíčková,
2010 - 2016 Dominik Kunc,
2023 - Mgr. Josef Langfelner (také varhaník v kostele sv. Anny v Žirči).
Josef Židek *2.2.1920 Hrochův Týnec, +30.5.2006 Dvůr Králové n.L. Jeho otec byl kapelníkem a varhaníkem v Hrochově Týnci.
Josef Židek studoval na pražské konzervatoři u varhanního virtuosa profesora Bedřicha Antonína Wiedermanna, který ho v roce 1940 doporučil do Dvora Králové na uvolněné místo varhaníka. V roce 1942 se stal regenschorim (ředitelem kůru), druhým dirigentem sboru Záboj, sbormistrem a dirigentem symfonického orchestru a pěveckého smíšeného sboru Záboj.
Na Hudební škole (LŠU, ZUŠ) vyučoval hru na violoncello, klavír a housle. Za svůj život byl několikrát oceněn. V roce 1987 získal na mezinárodní přehlídce sborů v Praze čestné uznání za dirigentský výkon. Úspěchy slavil po západní a střední Evropě.
Pan profesor Josef Židek byl vynikajícím hudebníkem. V kostele doprovázel každý den bohoslužby, hrál na křtinách, svatbách i pohřbech. Založil chrámový pěvecký sbor, který dlouhé roky vedl. Se sborem Záboj uskutečnil v kostele i mnoho koncertů.
Mše doprovázel na varhany ještě dva týdny před svou smrtí. Své poslání varhaníka plnil profesor Židek 66 let.
Tomáš Mervart *25.12.1935 Ústí nad Orlicí, +23.1.2025 Dvůr Králové n.L. Vystudoval hudební konzervatoř v Brně. Od roku 1960 varhaník, učitel na Hudební škole (LŠU, ZUŠ) Dvůr Králové. Komponoval hudební díla, vedl městský sbor Záboj, doprovázel chrámový sbor a hrál na bohoslužbách. S manželkou Evou se věnoval horské turistice, poznával turistické cíle a památky u nás i v zahraničí. Ve městě pořádal o turistice přednášky s promítáním.
22.6.2005 obdržel s manželkou Evou (+2014) Cenu města za rok 2004, za přínos v oblasti turistiky. 25.10.2016 obdržel Cenu města za rok 2015 za celoživotní dílo v oblasti hudby.
MĚSTSKÁ POKLADNA
RUKOPISNÁ KOBKA
Kobka jako Městská pokladna Kobka do roku 1968
Kostelní, věžní kobka (latinsky malá místnost, pokoj), vybudována ve věži kostela, sloužila jako městská pokladna (trezor) k uložení městských a sirotčích peněz (na výchovu sirotků), privilegií (výsady a práva města) daných českými králi městu, cenností kostela (kalichy a roucha), i cenností a šperků bohatých měšťanů a měšťanek. Některé cennosti a vzácné dokumenty se dávaly do vaků a zavěšovaly se na kruhy u stropu, kdy byly chráněny před případnými hlodavci.
Dveře se třemi zámky dal zhotovit purkmistr Pavel Hatavous po velké krádeži peněz. Pro větší odolnost proti parazitům a hnilobě byly dveře napuštěny syrovou hovězí (býčí) krví smíchanou s popelem a proti požáru pobity železnými pláty. Dveře byly osazeny v úterý 18.12.1431, jak o tom svědčil nápis na zdi nad kobkou, zabílený v roce 1828:
,,Letha Bozieho MCDXXXI przed Narozeni Bozieho sobie a pamatce wieczne w tey vtery za P. Pavla Hatawavse toho czasv miesta Hospodarze tyto dwerze gsov vdielany pro pewnost neb se byl jeden lotr do toho sklepv dobil a piet set kop vkradl toho rokv welike draho bilo korec zzita za 1 kopv Miss. a 11 Gro. bilo.“
Léta Božího (Páně) 1431 před Narozením Božího (Syna) sobě a památce věčné v to úterý (18.12.) za P. (pana) Pavla Hatavouse, toho času města hospodáře, tyto dveře jsou udělány pro pevnost, neboť se byl jeden lotr do toho sklepu dobyl a pět set kop (30.000) ukradl, toho roku veliké draho bylo, korec žita (93 l) za 1 kopu míš. (míšeňských grošů) a 11 gro (grošů) bylo (25980+4763=30743,-Kč).
Na přepočet v současné době „jeden lotr“ zloděj ukradl 14.986.970,-Kč.
Z hřivny stříbra se razilo 60 grošů (= kopa).
1 míšeňský groš = 7 denárů, nebo 12 haléřů (penízků), zvaných parva (menší).
2 groše míšeňské = 1 groš český (groš – latinsky denarius grossus = tlustý denár).
Mečové groše míšeňských knížat se jakostí stříbra vyrovnaly pražským grošům, byly však jejich polovinou. 1 kopa grošů pražských = 2 kopy míšeňských (1 groš pražský = 2 groše míšeňské).
Ceny v hospodářství:
2 haléře (75,- Kč) = jedno vejce
2 až 32 haléřů (75 - 1.150,- Kč) = slepice
1 groš míšeňský (433,- Kč) = nůž, kus másla nebo sýra
3 groše (1.300,- Kč) = sekyra
3 - 8 grošů (1.300 - 3.465,- Kč) = boty
25 - 29 grošů (9.520 - 12.550,- Kč) = vepř
22 - 55 grošů (9.520 - 23.820,- Kč) = kráva
50 grošů (21.650,- Kč) = pluh
16 kop (960 grošů = 415.680,- Kč) ) = mlýn
Výdělek: tesař 16 - 20 grošů týdně = 6.930 - 8.650,- Kč
64 - 80 za měsíc = 27.700 - 34.650,-Kč.
nádeník 4 - 6 grošů týdně = 1.730 - 2.600,- Kč
16 - 24 za měsíc = 6.930 - 10.400,-Kč.
Korec žita byla plocha (jitro) k osení: jednotka 93 litrů = 2837 m².
Ve válečných dobách kobku vydrancovali nepřátelské armády, ale i císařští žoldnéři. Vojáci (obou stran) pobrali drahocenné monstrance, kalichy, městské i sirotčí peníze, listiny a další majetek, který byl v kobce uložen.
V 18. století byla městská pokladna přenesena do radnice a v kobce zůstaly uloženy církevní předměty: ornáty, kalichy, části starých oltářů, modlitební knihy, roucha na sochu Panny Marie, žerdě na církevní korouhve a svícny. V letech 1933 - 2007 zde byly uloženy ozdobné lampy, které stály u lavic do roku 1933. V tom roce bylo zavedeno v kostele elektrické osvětlení. V kobce byly uloženy i kancionály (zpěvníky) Bratrstva literátů (chrámových zpěváků).
S těmito předměty zde byly uloženy husitské šípy a pergameny, které byly nalezeny 16. září 1817 a nazvány Rukopis královédvorský.
Na čelní zeď namaloval v roce 1933 akademický malíř Rudolf Adámek červený nápis s dvěma překříženými zelenými ratolestmi. Nápis byl obnoven v roce 2016:
LÉTA PÁNĚ 1817.,
NA DEN SVATÉ LUDMILY,
OBJEVEN JEST V TÉTO KOBCE
VÁCLAVEM HANKOU
RUKOPIS KRÁLOVÉDVORSKÝ.
Pod nápisem je vsazena starší pamětní deska s podobným textem:
Léta Páně 1817 na
den sv. Ludmily
objeven jest na
tomto místě
panem Váceslavem
Hankou Rukopis
Králodvorský.
pamětní nápis pamětní deska na místě nálezu RK
V kobce je expozice věnovaná římské a české královně Žofii Bavorské a Rukopisu královédvorskému.
