Jdi na obsah Jdi na menu
 


Kostelní kůr

       Kůr, kruchta (balkon), chór z latinského chorus = sbor. Vyvýšené místo většinou v západní (zadní) části kostela.
      V katedrálním, kapitulním nebo klášterním kostele je chór označením kněžiště pro sbor mnichů nebo členů kapituly. V chóru měli i své lavice zvané stally.
      Kůr kostela sv. Jana Křtitele byl postaven v letech 1774 - 1776 v západní části kostela.
     Prostor osvětlují tři okna: na prvním menším okně jsou květinové ornamenty, prostřední okno znázorňuje sv. Cecílii, patronku chrámové hudby, na okně v severní stěně je vyobrazena s Ježíškem Panna Maria Královna. Na zdi kůru je zavěšen obraz sv. Kateřiny Alexandrijské z roku 1674, který byl do roku 1773 zavěšen na hlavním oltáři.

varhany-dk.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

     Varhany postavil v letech 1775-1780 kutnohorský varhanář František Pavel Horák (*10.9.1727 Hořiněves, +28.7.1822 Kutná Hora). Pocházel z rodiny hořiněvského kantora (zpěvák, hovorově učitel, který řídil chrámobou hudbu), varhaníka a varhanáře Jana Horáka. První manželkou Františka Pavla byla Anna (+17.4.1792). Po její smrti se oženil s Josefou (+10.3.1817). Z obou manželství měl tři syny: Matěj Karel (*26.1.1758 Kutná Hora, +4.6.1811 Kutná Hora) a Ignác (*11.8.1764 Kutná Hora, +1818) byli varhanáři, nejmladší Jan.
     Při opravě v roce 1933-1934 byly varhany ve Dvoře Králové nově postaveny firmou Rieger z Krnova a vloženy do barokních skříní z 18. století. Firma Rieger postavila i novou žaluziovou skříň na píšťaly. Další oprava varhan se uskutečnila v roce 1984.

Varhaník v 19. století: 
      1843 - 1867 Prokop Engspenger

varhaníci ve 20. století:
      do roku 1934 František Messner
      1934 - 1937 Miloslav Bartl, kaplan
      1937 Karel Otruba
      1938 - 1940 Jozef Weber (Slovák)
      1940 - 2006 regenschori profesor Josef Žídek
zástupci Jan Pilař (+ 26.4.1975), Karel Otruba ml., prof. Tomáš Mervart

varhaníci ve 21. století:
      2004 - 2006 Vojtěch Jonáš, František Mistr, prof. Tomáš Mervart
      od 2006 MgA. Vít Havlíček, Ph.D.,
prof. Tomáš Mervart, Jana Havlíčková (do r. 2014), Dominik Kunc, Vojtěch Jonáš.
    V letech 2006-2018 doprovázel slavnostní bohoslužby Královédvorský chrámový sbor, založený MgA. Vítem Havlíčkem, Ph.D.
     

Josef Židek * 2.2.1920 Hrochův Týnec, + 30.5.2006 Dvůr Králové n.L. Jeho otec byl kapelníkem a varhaníkem v Hrochově Týnci.
      Josef Židek studoval na pražské konzervatoři u varhanního virtuosa profesora Bedřicha Antonína Wiedermanna, který ho v roce 1940 doporučil do Dvora Králové na uvolněné místo varhaníka. V roce 1942 se stal regenschorim (ředitelem kůru), druhým dirigentem sboru Záboj, sbormistrem a dirigentem symfonického orchestru a pěveckého smíšeného sboru Záboj.
      Na Hudební škole (LŠU, ZUŠ) vyučoval hru na violoncello, klavír a housle. Za svůj život byl několikrát oceněn. V roce 1987 získal na mezinárodní přehlídce sborů v Praze čestné uznání za dirigentský výkon. Úspěchy slavil po západní a střední Evropě.
      Pan profesor Josef Židek byl vynikajícím hudebníkem. V kostele doprovázel každý den bohoslužby, hrál na křtinách, svatbách i pohřbech. Založil chrámový pěvecký sbor, který dlouhé roky vedl. Se sborem Záboj uskutečnil v kostele i mnoho koncertů.
      Mše doprovázel na varhany ještě dva týdny před svou smrtí. Své poslání varhaníka plnil pan profesor Židek 66 let.

 

 

MĚSTSKÁ POKLADNA

RUKOPISNÁ KOBKA

 

    kresba-kobky.jpegkobka--napis--foto-1966.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Kobka jako Městská pokladna                  Kobka do roku 1968      

 

      Kostelní, věžní kobka (latinsky malá místnost, pokoj), vybudována ve věži kostela, sloužila jako městská pokladna (trezor) k uložení městských a sirotčích peněz (na výchovu sirotků), privilegií (výsady a práva města) daných českými králi městu, cenností kostela (kalichy a roucha), i cenností a šperků bohatých měšťanů a měšťanek. Některé cennosti a vzácné dokumenty se dávaly do vaků a zavěšovaly se na kruhy u stropu, kdy byly chráněny před případnými hlodavci.

    Dveře se třemi zámky dal zhotovit purkmistr Pavel Hatavous po velké krádeži peněz. Pro větší odolnost proti parazitům a hnilobě byly dveře napuštěny syrovou hovězí (býčí) krví smíchanou s popelem a proti požáru pobity železnými pláty. Dveře byly osazeny v úterý 18.12.1431, jak o tom svědčil nápis na zdi nad kobkou, zabílený v roce 1828:

    ,,Letha Bozieho MCDXXXI przed Narozeni Bozieho sobie a pamatce wieczne w tey vtery za P. Pavla Hatawavse toho czasv miesta Hospodarze tyto dwerze gsov vdielany pro pewnost neb se byl jeden lotr do toho sklepv dobil a piet set kop vkradl toho rokv welike draho bilo korec zzita za 1 kopv Miss. a 11 Gro. bilo.

      Léta Božího (Páně) 1431 před Narozením Božího (Syna) sobě a památce věčné v to úterý (18.12.) za P. (pana) Pavla Hatavouse, toho času města hospodáře, tyto dveře jsou udělány pro pevnost, neboť se  byl jeden lotr do toho sklepu dobyl a pět set kop (30.000) ukradl, toho roku veliké draho bylo, korec žita (93 l) za 1 kopu míš. (míšeňských grošů) a 11 gro (grošů) bylo (25980+4763=30743,-Kč). 
      Na přepočet v roce 2017 zloděj ukradl 13.100.000 českých korun.

Z hřivny stříbra se razilo 60 grošů (= kopa).

1 míšeňský groš = 7 denárů, nebo 12 haléřů (penízků), zvaných parva (menší).

2 groše míšeňské = 1 groš český (groš –  latinsky denarius grossus = tlustý denár).

Mečové groše míšeňských knížat se jakostí stříbra vyrovnaly pražským grošům, byly však jejich polovinou. 1 kopa grošů pražských = 2 kopy míšeňských (1 groš pražský = 2 groše míšeňské).
 

Ceny v hospodářství:

2 haléře (75,- Kč) = jedno vejce
2 až 32 haléřů (75 - 1.150,- Kč) = slepice
1 groš míšeňský (433,- Kč) = nůž, kus másla nebo sýra
3 groše (1.300,- Kč) = sekyra
3 - 8 grošů (1.300 - 3.465,- Kč) = boty
25 - 29 grošů (9.520 - 12.550,- Kč) = vepř
22 - 55 grošů (9.520 - 23.820,- Kč) = kráva
50 grošů (21.650,- Kč) = pluh
16 kop (960 grošů = 415.680,- Kč) ) = mlýn


Výdělek: tesař 16 - 20 grošů týdně = 6.930 - 8.650,- Kč

                   64 - 80 za měsíc = 27.700 - 34.650,-Kč.
               nádeník 4 - 6 grošů týdně = 1.730 - 2.600,- Kč

                     16 - 24 za měsíc = 6.930 - 10.400,-Kč.

Korec žita byla plocha (jitro) k osení: jednotka 93 litrů = 2837  m².

 

       Ve válečných dobách kobku vydrancovali nepřátelské armády, ale i císařští žoldnéři. Vojáci (obou stran) pobrali drahocenné monstrance, kalichy, městské i sirotčí peníze, listiny a další majetek, který byl v kobce uložen.
      V 18. století byla městská pokladna přenesena do radnice a v kobce zůstaly uloženy církevní předměty: ornáty, kalichy, části starých oltářů, modlitební knihy, roucha na sochu Panny Marie, žerdě na církevní korouhve a svícny. V letech 1933 - 2007 zde byly uloženy ozdobné lampy, které stály u lavic do roku 1933. V tom roce bylo zavedeno v kostele elektrické osvětlení. V kobce byly uloženy i kancionály (zpěvníky) Bratrstva literátů (chrámových zpěváků).
      S těmito předměty zde byly uloženy husitské šípy a pergameny, které byly nalezeny 16. září 1817 a nazvány Rukopis královédvorský.
     
      Na čelní zeď namaloval v roce 1933 akademický malíř Rudolf Adámek červený nápis s dvěma překříženými zelenými ratolestmi. Nápis byl obnoven v roce 2016:

LÉTA PÁNĚ 1817.,

NA DEN SVATÉ LUDMILY,

OBJEVEN JEST V TÉTO KOBCE

VÁCLAVEM HANKOU

RUKOPIS KRÁLOVÉDVORSKÝ.

vetve.jpg

 

 

Pod nápisem je vsazena starší pamětní deska s podobným textem:

Léta Páně 1817 na

den sv. Ludmily

objeven jest na

tomto místě

panem Váceslavem

Hankou Rukopis

Králodvorský.

napis-na-zdi-kobky--foto-1966.jpg

tabulka-rk.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

  

     

                               pamětní nápis a pamětní deska na místě nálezu RK

 

     V kostelní kobce je expozice věnovaná královně Žofii Bavorské, Rukopisu královédvorskému, nálezci Rukopisu P. Pankráci Ignáci Borčovi a Václavu Hankovi.