Budova děkanství ve Dvoře Králové nad Labem
Původní dřevěná farní budova, později děkanství, stála na místě renesančního domu číslo 2., vedle Staré radnice na náměstí TGM. První záznam o této budově je z roku 1559. Při velkém požáru města v roce 1572 dřevěné děkanství vyhořelo a nové děkanství (č.99) bylo postaveno u kostela. Současná zděná budova domu č. 2. na náměstí byla postavena v 17. století.
Děkanství u kostela bylo, po velkém požáru v 16. století, postaveno opět dřevěné. V roce 1736 stavitel Bohumír Just z Trutnova postavil barokní kamennou budovu, která byla opravena na konci 19. století.
Portál zbudovánbv roce 1736-1740 ze dvou hranolů, zdobených pilastry a páskovou výzdobou. Nad římsou je reliéf 
Svaté Rodiny: Ježíš, Panna Marie a sv. Josef, s nimi malý sv. Jan Křtitel s křížem. Autorství bylo dříve připisováno Josefu Františku Pacákovi. Reliéf v roce 1736 vytesal sochař Severin Konstant Tischler (*12.10.1705 Svitavy, +12.11.1742 Moravská Třebová). Sochař Tischler vytvořil oratorium sv. Jana Nepomuckého (za kostelem: https://dejinydvora.estranky.cz/clanky/oratorium-sv.-jana-nepomuckeho.html).
Podle nedoložených pramenů byl na místě děkanství postaven ve 13. století klášter klarisek založený králem Václavem II. Klášter vyhořel a řeholnice se odstěhovaly.
V letech 1778-1779 za války o bavorské dědictví (bramborová válka) bydlel v horním patře na děkanství římský císař Josef II. Dva tehdejší velké pokoje sloužily jako poradní sály a v pokoji směrem k náměstí měl císař tajný kabinet. V bytě kaplana (směrem ke kostelu) měl císař soukromý apartmán, rohový pokoj byl jeho ložnicí. Děkan Ignác (Hynek) Peiker (1721-1783) bydlel v přízemí vedle čeledníku.
Za prusko-rakouské války, v roce 1866, zřídil královédvorský děkan Josef Maria Sedláček (1865-1894) v 1. patře 
děkanství lazaret, do kterého byli přijímáni ranění rakouští i pruští vojáci. Po skončení války děkan Sedláček dostal 6.12.1866 vyznamenání Pochvalný list od rakouského císaře Františka Josefa I. za zásluhy při ošetřování rakouských vojáků a od pruského krále Viléma I. Záslužný kříž za ošetřování pruských vojáků.
V rohovém pokoji, kde v 18. století pobýval císař Josef II., bydlel v letech 1963-1965 biskup Ján Eugen Kočiš (*25.6.1926 Pozdišovce, +4.12.2019 Prešov, 2004-2006 řeckokatolický pomocný biskup pražský), v té době tajně vysvěcený kněz (1.1.1951) a biskup (3.12.1967), v letech 1960-1968 pracovník Východočeských plynáren. V letech 1966-1979 v pokoji bydlela řeholní sestra Marie Marta Čermáková ISSM (Institut schönstattských sester Mariiných), katechetka, sakristiánka a farní hospodyně. Sedm týdnů (51 dní) od 1.12. do 20.1.1980 zde pobýval těžce nemocný královédvorský děkan a biskupský vikář Antonín Říkovský, který v tomto pokoji zemřel.
Děkanství bylo opraveno v roce 1951, 1983 (úpravy interiéru), 1986, 1999, 2000, 2019 (úpravy interiéru).
Seznam kněží v kostele sv. Jana Křtitele
ve Dvoře Králové nad Labem
(z farní kroniky)
F a r á ř i
1011 farář N. (jméno faráře se nedochovalo), s titulem Episcopus Curiensis (biskup Dvorský), sufragán (podřízený) 3. pražského biskupa Thiddaga (Dětmara II. 998–1017), pomocný biskup pražský. Zápis ve farní kronice. Zmínku o něm napsal ve své kronice farář a kronikář Jan Dlugosz (1415–1480).
1158 farář N. (jméno faráře se nedochovalo), Episcopus Curiensis (biskup Dvorský), pomocný biskup pražský, sufragán pražského biskupa Daniela I. (1148–1167, synovec olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka). Biskup Dvorský se zúčastnil bitvy u Milána, po které (podle kronikáře Dalimila) dostal český kníže Vladislav II. znak bílého lva na červeném poli (dnes státní znak) a byl korunován na českého krále. Zápis ve farní kronice. Zmiňuje se o něm kronikář Karla IV. farář Přibík Pulkava z Radenína (+1380).
1200 farář N. (jméno faráře se nedochovalo), Episcopus Curiensis (biskup Dvorský), sufragán 17. pražského biskupa Daniela II. Milíka z Talmberka (1197, +1214), pomocný biskup pražský.
Podle některých historiků byl tento biskup – farář ze Dvora (Králové), jedním ze svědků Zlaté buly sicilské v roce 1212 vydané českému králi Přemyslu Otakarovi I. Podle této verze by bylo město Dvůr zastoupeno na důležité události v českých dějinách.
V originálu Zlaté buly sicilské je tato věta: "Huius rei testes sunt isti: archiepiscopus Barensis; epc (episcopus) Tridentinus; epc Basiliensis; epc Constantientis; epc Curiensis; ...".
České překlady uvádí: "V této věci svědkové jsou tito: arcibiskup z Bari; biskup z Tridentu; biskup z Basileje; biskup z Kostnice; biskup z Churu (churský); ..."
Chur je město a diecéze ve východním Švýcarsku. Název Churu byl ve středověkých listinách psán latinsky Cariensis. I biskup Petr III. zv. Jelito je zapsán v letech 1356-1368 jako Petro cariensis episcopus (Petr churský biskup). Dvůr Králové byl psán Curia a jeho faráři, biskupové ze Dvora se psali episcopus Curiensis.
Děkani a administrátoři děkanství
(v roce 1270 byl ustanoven dvorský děkanát)
1270 Gottfried de Curia (Bohumír ze Dvora), plebán, decanus curiensis (dvorský děkan). Tento kněz se zúčastnil soudu 27.7.1270 jako svědek ve sporu o farní právo na Markovu ves (Villa Marci) mezi faráři Hořic a Miletína. Tento zápis byl první písemnou zmínkou o městě Dvoře Králové. Dokument byl uložen v archivu v Drážďanech (Německo), kde shořel při bombardování za 2.světové války 13.-15.2.1945.
1357-1360 Hanek (Jan) zv. Střízek (Strýček) z Trzebnitze (z Třebnice, +1360), decanus curiensis (dvorský děkan), dříve farář u Panny Marie Na Louži (dnes Mariánské náměstí) v Praze 1. Uveden do duchovní správy arcibiskupem pražským Arnoštem z Pardubic, pravděpodobně za účasti císaře a krále Karla IV.
(od roku 1359 farní kostel)
1360–1363 Mikuláš (Nikolaus) z Chomutova, dříve farář ze Starého Města v Trutnově (Němec). Do duchovní správy ho uvedl arcibiskup pražský Arnošt z Pardubic, za účasti císaře a krále Karla IV.
1363 Jakub, děkan. Uveden arcibiskupem pražským Arnoštem z Pardubic, jeho uvedení a první mše se zúčastnil císař a král Karel IV. a magdeburský purkrabí Burkhard.
1363–1368 Jan, děkan
1368–1375 Jakub, děkan, OFM (Ordo Fratrum Minorum = Řád menších bratří).
Zvolen měšťany, potvrzen pražským arcibiskupem Janem Očkem z Vlašimi.
1375–1380 Jan z Unhoště, plebán. Kanovník od sv. Jiří na Pražském hradě. Vyměnil faru s děkanem Jakubem, který se stal farářem v Unhošti. +1407. Svolení k výměně dal Karel IV., který měl patronátní právo (zápis farnost Unhošť, A.Podlaha Posvátná místa Království Českého 1913).
1380–1385 Ctibor ze Svémyslic, plebán, 1385–1391 farář v Prčici. 1391 vyměnil faru v Prčici za farnost u Panny Marie Na Louži (dnes Mariánské náměstí) v Praze. Výměnu potvrdil 14. 7.1391 generální vikář sv. Jan Nepomucký. V roce 1396 se oba faráři vrátili na svá původní místa.
1385–1411 Jindřich z Kryblice u Trutnova (Heinrich de Crewillwicz), plebán (Němec).
1411–1419 Jan zvaný Sowa (Sova) z Boharyně a Libčan, plebán. Odešel jako farář do Holohlav, kde byl 6.8.1425 vystřelen prakem husity, na zranění zemřel.
1419–1421 František ze Žlunic, v roce 1421 začal podávat přijímání podobojí.
1421 Tři kněží z Řádu sv. Benedikta (OSB). Surově umučeni husity.
1421 – 1436 /1438 husitské město
1421–1436 Martin, farář podobojí
1436–1438 Michal, farář podobojí
1434–1436 Mikuláš, katolický farář ve vyhnanství
1436–1438 Jan, katolický farář ve vyhnanství
1438 – 1522 chybí jména kněží
1522–1560 Martin Stříbský, administrátor, děkan od roku 1555
1560–1575 Václav Jiří Haleček, děkan
1575–1577 Václav Kolář, děkan
1577–1586 Pavel Stěžerský, děkan
1586–1607 Pavel Polický, děkan
1607–1627 Bartoloměj Heldorf, děkan
1607–1620 Jeremiáš Bok, farář podobojí
1627–1630 Josef, OFM (františkán), děkan
1630–1631 Leo (Lev, Leoš), OFM, děkan
1631–1634 Ludowicus Herbertus Chrudimensis (Ludvík Herbert z Chrudimi), OFM, děkan
1634–1635 Gregor Georgius Philometa (Řehoř Jiří Filometa–Slavík, česká příjmení se v 17. století měnila na latinská), děkan
1635–1639 Dionýs (Diviš) Stanislav Smolkonechovský, děkan
1639–1641 Jacobus Laurentius (Jakub Vavřinec), Eremita (poustevník), děkan
1641–1644 Wenceslaus Danielius Sobieslawsky (Václav Daniel ze Soběslavi), děkan
1644–1649 Adalbertus (Vojtěch) Cassius, OCist. (Ordo Cistersiensis – cisterciáci), děkan. Uspořádal procesí a modlitby za záchranu města 21.11.1646.
1649–1668 Adalbertus (Vojtěch) Losius (Lossy, nationes Polonus/Polák), Ocist., farář z Třebechovic, děkan
1668–1703 Václav Daniel Bernard Sartoriny (Sartorius), děkan (v roce 1671 zavedl tradici oslav Zachránění města 21.11.).
1703–1731 Jiří František Mollitoris (molitum=mlít, syn mlynáře), děkan
1731–1732 Michael Bernard Mollitoris, děkan (frater antecessoris=bratr předešlého děkana)
1732–1768 Josef Rudl, děkan. V roce 1753 dal postavit Mariánský sloup na náměstí.
1768–1783 +Ignác (Hynek) Peiker, *1721, +24.3.1783, děkan (1753–1768 dvorský kaplan). Pozval biskupa Matouše Chorinského k znovuposvěcení kostela sv. Kateřiny Alexandrijské na kostel sv. Jana Křtitele. Zemřel na starém děkanství na náměstí. Pohřben v kostele sv. Jana Křtitele. Měl 4 sestry a 2 bratry. 1 bratr a 3 sestry bydleli v Rychnově nad Kněžnou.
1785–1807 Johann Wenzel Jeschke (Jan Václav Ježek, Němec), děkan, učitel v latinské škole (1751–1785 dvorský kaplan, 1775-85 katecheta, *1726, +1807).
1807–1837 Decanus Ioannes Pusch (Jan Puš, Čech) *26.11.1760 Dvůr Králové, +10.4.1837 Dvůr Králové, děkan, ředitel školy. Za něho nalezl kaplan Pankrác Borč a Václav Hanka v roce 1817 Rukopis Královédvorský. Pater Jan Puš sepsal inventář děkanského kostela.
11.4.1837–20.3.1838 Jan Kulhavý +1844, kaplan (1832–1844), administrátor (správce) děkanství.
20.3.1838–1.4.1841 František Pokorný, děkan. V roce 1839 prohlédl s purkmistrem Petrem Procházkou kostelní hrobku princezny Markéty Přemyslovny, Jana Zilvara a děkana Ignáce Peikra.
2.4.1841–25.4.1842 Jan Kulhavý, kaplan, opět administrátor děkanství.
26.4.1842–19.5.1852 +František (z Pauly) Ullrich, děkan, (1820-1842 kaplan), ředitel dívčí školy v Komenského ulici a zakladatel městské knihovny.
20.5.–1.12.1852 František Reimann, (kaplan 1850-1852), administrátor děkanství (od 2.12.1852 farář v Příbrami u Německého /Havlíčkova/ Brodu).
1.12.1852–6.2.1860 Václav Krulich, farář, administrátor děkanství (1827-1852 kaplan. Od 7.2.1860 děkan v Poděbradech).
7.2.1860–15.5.1861 Eduard Kohl, kaplan, administrátor děkanství (16.5.1861 farář v Harrachově).
16.5.1861–29.1.1865 +ThC. Jan Kolovrátek *1805, +1865, děkan, biskupský notář. Pohřben na Starém hřbitově (hrob č. 227), v roce 1922 přenesen a pohřben na novém hřbitově ve Dvoře Králové.
30.1.–23.11.1865 Josef Šrámek, kaplan, administrátor děkanství (od 24.11.1865 děkan v Novém Bydžově).
23.11.1865–11.1.1896 +Josef Maria Sedláček *10.4.1808 Jilemnice, děkan, biskupský notář. Vyznamenán 6.12.1866 za zásluhy Pochvalným listem Jeho císařského a královského Veličenstva Františka Josefa I. Vyznamenání Záslužný kříž dostal i od pruského krále Viléma I. Obě vyznamenání děkan dostal za ošetřování raněných rakouských i pruských vojáků v prusko-rakouské válce.
21.11.1880 se konaly poslední oslavy zachránění města, Němci si vynutili jejich zákaz. Od roku 1891 dal děkan Sedláček regotizovat kostel sv. Jana Křtitele.
1896–1907 Josef Beran *17.2.1841 Nová Paka, +31.1.1907 Dvůr Králové n.L., děkan. Dokončil regotizaci kostela sv. Jana Křtitele. Pohřben v Nové Pace.
1907–1908 Alois Alexandr Sedláček, děkan.
1920–1935 Václav Vaněk, děkan (21.11.1930 obnovil oslavy Zachránění města).
1935–1938 Rudolf Sitka (Němec), kaplan, administrátor děkanství (21.11.1938 poslední velké oslavy Zachránění města).
1938–1941 Ivan Kochlöffel, farář, administrátor děkanství.
1941–1945 Antonín Mokrisch, farář, administrátor děkanství (Němec).
1.8.1945–7.2.1956 František Resler *14.3.1912 Výprachtice, +26.8.1985 Výprachtice, děkan (od 1.1.1947). Za podvracení republiky vězněn 1956–1960. Po propuštění nedostal tzv. státní souhlas a musel se vrátit domů, kde pracoval v JZD (Jednotné zemědělské družstvo).
1.12.1956–1.12.1979 Antonín Říkovský *24.11.1914 Vlkoš u Přerova, +20.1.1980 Dvůr Králové, děkan, biskupský notář. 21.11.1957 obnovil oslavy zachránění města. Studoval na biskupském semináři v Hradci Králové (jeho spolužák byl Josef Toufar, pozdější farář v Číhošti, umučený komunisty).
2.12.1979–15.8.1991 František Beneš *29.11.1947 Cerekvice nad Loučnou u Litomyšle, +23.10.2017 Litomyšl, administrátor děkanství, SDB (salesián), farář, 1990–1991 děkan (15.8.1991–31.7.2017 Litomyšl, kaplan 1.8.2017–23.10.2017 Horní Sloupnice).
16.8.1991–1.8.1996 František Hofman ze Všestar u Hradce Králové, O.Melit. (Ordo Melitensium–maltézští rytíři), farář, administrátor děkanství (od 1. 8.1996 farář v Bílém Újezdě).
10.8.1996–3.8.2001+ Józef Pleszczyński *29.9.1944 Bucze u Krakova (Polák) MSF (Congregatio Missionarium Sanctae Familiae–Kongregace Misionářů Svaté Rodiny), vysvěcen 19.5.1977, farář, administrár děkanství, +Červený Kostelec-hospic.
Po 328 letech 1. polský kněz ve Dvoře Králové.
3.8.2001–1.9.2001 Alexander Pająk (Pajonk), MSF (Polák), kaplan od 1.8.1999, administrátor děkanství (od 1.4.2004 farář na Pecce).
2.9.2001–31.7.2016 Jan Andrzej Czekala, MSF (Polák), děkan (od 1.1.2010), 2.9.2001–31.12.2009 administrátor děkanství. 1.11.2011–7.10.2014 vikář trutnovského vikariátu. Od 1.8.2016 v duchovní správě Domova sv. Josefa v Žirči.
--------------------------------------------------------------------------------------------
1.9.2004 došlo z rozhodnutí diecézního biskupa Mons. Dominika Duky OP. ke sloučení několika původních farností do jednoho farního obvodu. Farnost sv. Jana Křtitele-Děkanství Dvůr Králové nad Labem zahrnuje i sousední (bývalé) farnosti: Bílá Třemešná, Dubenec, Chotěborky, Choustníkovo Hradiště, Kocbeře, Kohoutov, Kuks, Lanžov, Libotov, Lipnice, Starobucké Debrné, Třebihošť, Velký Vřešťov, Vítězná (Kocléřov, Huntířov, Záboří, Hájemství, Komárov), Žireč.
------------------------------------------------------------------------------------------
1.8.2016–31.7.2020 Andrzej Deniziak MSF (Polák), vysvěcen 21.5.2005, 2009–2016 kaplan, administrátor děkanství. 1.8.2020-31.7.2022 administrátor v Trutnově Horní Staré Město. Od 1.8.2022 v Holohlavech.
1.8.2020–31.7.2021 Marek Poláčik (Slovák), 16.6.2007 vysvěcen, (do 31.1.2021 SVD-Societas Verbi Divini-Společnost Božího Slova), administrátor děkanství. 1.8.2021-31.7.2022 farář v Třebechovicích pod Orebem, od 1.8.2022 ve Svojanově.
1.8.2021 Petr Stejskal, děkan (do 31.7.2023 farář).
-------------------------------------------------------------
Kaplani - farní vikáři
Titul kaplan změnil v roce 1983 Kodex kanonického práva na titul farní vikář (lat. vicarius cooperator=vikář spolupracovník). V českých zemích se nadále používá oslovení kaplan.
Jména kaplanů jsou ve Dvoře Králové uvedena od roku 1736.
Ioannes Kunczik (Jan Kunčík) byl první kaplan, který v roce 1753 vlastnoručně vyryl své jméno a roky kaplanování na okenní tabuli v kaplance. V roce 1850 jako poslední vyryl své jméno a rok na okně kaplan Antonius Weprzek–Bohemus (Antonín Vepřek–Čech). Okenní tabulky byly v roce 1860 vyměněny.
1736–1737 Josef Kašpárek, Jan Hynek Kučera, František Czeregetty
1737–1740 Michael Schulz (Šulc)
1740–1745 František Keslar
1745–1748 Pavel Sturmberger
1748–1751 Basil (Vasil) Sadílek (františkán), Jakub Veselý
1751–1753 Jan Donth, Jan Wenzel Jeschke (Jan Václav Ježek),
kaplan 1773–1785, děkan 1785–1807
1751–1752 Jan Prokop z Jičína, *1718 +23.2.1752.
1751–1755 Bonifat Fuchs (františkán), Jan Kunčík, Matěj Widmann
1753–1768 Ignác (Hynek) Peiker (1768–1784 děkan)
1755–1757 Antonín Rozvoda, *1723, +14.12.1757
1757–1760 Václav Krejcar
1760–1766 Pavel Tichý
1766–1767 Karel Temníček
1767–1768 Josef Fiedler
1768–1769 Jan Funkner, Václav Doležal, Antonín Pivec (1780 farář v Nechanicích)
1768–1780 Jakub Tlaskal (1780 farář v Bílé Třemešné)
1769–1770 Václav Cihlář
1770–1772 Ignác (Hynek) Modřický
1770–1807 +František Peiker (do roku 1784 byl kaplanem svého bratra Hynka)
1772–1773 Fortunat Černý (františkán)
1773–1785 Johann Wenzel Jeschke (Jan Václav Ježek),
kaplan 1751–1753, děkan 1785–1807
1775–1776 František Weirauch
1779 Josef Kopp *1755, +16.11.1779 ve věku 24 let, knězem 6 měsíců.
1776–1783 Kašpar Dusner
1783–1784 Antonín Syřiště (1784 fařář v Lužanech).
1784–1787 Augustin Niklíček, Jan Enderle *1716, +7.11.1785, profesor;
Antonín Baudyš (Baudisch) *1752, +4.11.1787, věk 35 let, knězem 11 let.
1787–1789 Josef Němec,
Josef Burger, *1759, +2.11.1788, věk 29 let, knězem 5 let.
1789–1807 Josef Špalek
1807–1810 Josef Veverka (od roku 1810 farář v Příbrami
u Německého /Havlíčkova/ Brodu, +23.12.1844).
1810–1814 František Mimra (capellus Franz Mimra),
od roku 1814 farář v Bohdanči, +14.12.1850),
1811 Jan Janeček, katecheta (catech. Ioannes Ianeczek)
1814–1818 Pankrác Ignác Borč ((Pankrat, Pancratius Ignatz Borcz),
*1.3.1791 Dvůr Králové n.L., +3.1.1824 Kuks.
Vysvěcen na kněze 3.4.1814.
16.9.1817 přivedl Václava Hanku do věžní kobky v kostele.
Skutečný nálezce Rukopisu královédvorského.
V roce 1818 se stal administrátorem v Lanžově, v roce 1820 přeložen do Kuksu jako kaplan a fundatista (chrámový zpěvák a varhaník).
Zemřel ve věku 33 roků na vodnatelnost plic. Knězem 9 let a 9 měsíců.
1816–1818 František Mandis (1818 farář v Chotěboři).
1818–1820 Josef Brechensbauer (1820 farář v Petrovicích).
1820–1831+Josef Rudl, kaplan.
Shoda jmen s děkanem Josefem Rudlem (1732–1768).
1820–1842 František Ullrich (1842–1852 děkan ve DK).
1827–1852 Václav Krulich (1852–1860 děkan DK).
1831–1832 Václav Zahradník, Josef Maryška (1831 farář v Libštátu).
1832–1844 +Jan Kulhavý (administrátor děkanství 1837–1838, 1841–1842).
1832–1837 Ignác (Hynek) Roller (pomáhal při choleře, na její následky zemřel).
1837–1841 František Richter, Václav Prudič (1841 farář ve Zhoři, +11.2.1861)
1841–1842 Josef Kollauf (1842 farář ve Hnátnicích, +8.11.1858).
1842–1844 Ferdinand Schober (1844 farář v Předhradí u Skutče).
1844–1848 Antonín Martinic (1848 farář v Lanžově, +22.5.1857).
1848–1851 ThDr. Jan Novotný, v roce 1850 odvolán biskupem Karlem Hanlem
za protikatolické články v novinách.
Roku 1851 přešel k evangelické církvi a stal se pastorem v Horní Lužici.
1850–1852 František Reimann, od roku 1852 farář v Příbrami u Havlíčkova Brodu.
1850–1857 Antonín Vepřek (Weprzek), od 21.12.1857 farář v Lanžově.
1850–1862 Bedřich Landrok, katecheta, ředitel hlavní a podreálné školy (nižší reálka).
Vedl městskou delegaci na pohřeb Václava Hanky do Prahy.
1852–1860 Wolfgang Hanuš (od 13.10.1860 kaplan v Poděbradech).
1858–1861 Eduard Kohl (administrátor děkanství 1860-1861,
od 16.5.1861 farář v Harrachově).
1860–1862 Josef Řehák (1862 kaplan v Dobrušce).
1862–1863 Josef Mucha (1863 farář v Chomuticích).
1863–1865 Josef Šrámek (1865 administrátor děkanství)
od 24.11.1865 děkan v Novém Bydžově).
1864–1866 Jan Nepomuk Kaska
(od 28.9.1866 vězeňským kaplanem ve valdické Kartouze).
1867 Antonín Štěpánek
1883–1922 +Josef Šťastný (*1858, +1922, profesor, biskupský notář,
katecheta na gymnáziu ve Dvoře Králové).
Pohřben na novém hřbitově ve Dvoře Králové.
1883– Vojtěch Kratochvíl, František Knap
1900–1904, 1906–1924 František Kadlec (*19.11.1875, +1932 ?), katecheta.
Vysvěcen 25.7.1898 v Hradci Králové. 1898-1899 kaplanem ve Chvalči, Kunštát (únor–září 1899), Bílý Újezd (1899–1900). V roce 1904 se stal zámeckým kaplanem ve štýrském Hohenburgu (únor–červenec 1904). Ustanoven kaplanem v Hronově (červenec–září 1904), Pomezí u Poličky (září–prosinec 1904). Dubenec (1905–1906), Dvůr Králové (1906–1924), Trutnov (1925–1930), odkud odešel na penzi.
V únoru 1932 se stal zámeckým kaplanem na zámku Hrádek u Sušice. Jeden srpnový den 1932 ze zámku odešel na procházku, nevrátil se na zámek a nebyl nikdy nalezen. Datum i místo smrti je neznámé.
Jeho portrét je v kostele sv. Jana Křtitele na třetím nástěnném obraze Zachránění města 1646.
1903 František Kvíčera, katecheta na obecné měšťanské dívčí škole (Komenského ul.).
František Wolf, Václav Martinek, katecheta na obecné měšťanské chlapecké škole (Schulzovy sady).
1917–1920 Bohuslav Hnízdo (1. farář církve československé).
(*18.6.1893 Popovice u Jičína, +23.11.1962 Dvůr Králové, pohřeb 29.11.1962). Vystudoval gymnázium v Jičíně, teologii v Hradci Králové a v Římě. Vysvěcen 1917. Od 9.1.1920–1959 farář církve československé (od roku 1971 husitské) ve Dvoře Králové. Oženil se a s manželkou měl syna Luďka.
1918–1920 Josef Petera, Josef Wolf (odešel jako farář do Dřítče u Pardubic)
1918–1947 Msgre. František Komárek (*1876, +1947), profesor, katecheta, biskupský notář a papežský komoří. Pohřben na novém hřbitově ve Dvoře Králové.
1935–1938 Rudolf Sitka (administrátor děkanství).
1943–1945 František Foršt
1.7.1947–1951 Václav Jakubec (*8.9.1923 Ústí nad Orlicí, +5.1.2004 Bylany u Chrudimi), od roku 1950 administrátor v Rané. 1952–1955 u PTP. 1960–1990 děkan v Heřmanově Městci. Od. r. 1990 vikář v Chrudimi a sídelní kanovník katedrální kapituly u Sv. Ducha. Zemřel po autonehodě.
1.2.1954–1.2.1955 Jaroslav Čechlovský (*26.4.1922 Zaječice u Chrudimi), vysvěcen biskupem Píchou 16.4.1950 v seminárním kostele sv. Jana Nepomuckého v Hradci Králové, nastoupil k vojenskému útvaru PTP, kde byl do 30.1.1954. Od r. 1955 kaplan v Trutnově a administrátor ve Starém Rokytníku. 15.10.1956–21.11.1976 administrátor v Křeseticích a Klukách u Kutné Hory.
Jako invalidní důchodce odešel do Kněžského domova na Moravci (+2.1.2004 Nové Město na Moravě). Pohřeb 8.1.2004 v kostele Nejsvětější Trojice v Chrasti, pohřben v Bítovanech.
1967–1976 Vladimír Matějka (*2.3.1921 Hlinsko, +22.4.1990 FN Hradec Králové), vysvěcen 27.6.1948 v Hradci Králové, 15.7.1967-1.8.1976 kaplan ve Dvoře Králové, administrátor (neoficiálně farář) v Choustníkově Hradišti (kde bydlel), Kocbeřích, Zboží a ve Vlčkovicích. V letech 1976–1987 administrátor v Úpici, 1987–1988 Vrbatův Kostelec, 1988–1990 Licibořice u Chrudimi.
Zemřel ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové, v den, kdy papež Jan Pavel II. sloužil mši svatou na moravském Velehradě.
1978–1979 Antonín Franc (*12.2.1939 Libchyně u Nového Města n. Metují, +9.7.1996 Červený Kostelec-hospic). Vysvěcen 30.6.1973 v Litoměřicích, 1973–1976 kaplan v Červeném Kostelci, 1977–1978 kaplan v Trutnově-Poříčí, 1979–1996 farář ve Rtyni.
1989–1991 Daniel Kolář, kaplan (od 1.8.1991 farář v Žamberku).
10.8.1996–10.8.1997 Vít Horák, kaplan (od 11.8.1997 farář ve Žlebech).
20.12.1998–31.7.1999 Jerzy Stanisław Zięba (Žiemba), MSF (Polák), (1.8.1999-31.7.2022 farář v Jaroměři).
1.8.1999–30.6.2000 Dariusz Mogielnicki, MSF (Polák), (od 1.7.2000 farář v Horních Štěpanicích).
1.8.1999–31.3.2004 Aleksander Marcin Pająk (Alexandr Martin Pajonk), MSF (Polák), kaplan, administrátor děkanství 2001 (od 1.4.2004 farář na Pecce).
10. 5.2004–31.7.2007 Teodor Mateusz Pająk (Bohdan Matouš Pajonk), MSF (Polák), bratr předešlého kaplana Alexandra (od 1.8.2007 farář ve Vrchlabí).
1.8.2007–31.7.2009 Mariusz Jan Robak, MSF (Polák), kaplan (1.8.2009-31.7.2021 farář na Pecce).
1.8.2009–31.7.2016 Andrzej Deniziak MSF (Polák), vysvěcen 21.5.2005, kaplan, od 1.8.2016 administrátor děkanství DK.
1.7.2017–25.8.2018 Władyslaw Anastazy Marczyński, MSF (Polák), kaplan (od 1.9.2018 administrátor v Horních Štěpanicích).
15.9.2018–28.7.2019 Sebastian Roman Jarczyk, MSF (Polák), vysvěcen 19.5.2012, kaplan (od 1.9.2019 kaplan ve Spálově u Nového Jičína).
